Předposlední týden jsme měli jubilejní 25. školní olympiádu. Jako 2 roky předtím jsme byli Norsko a tentokrát jsme šli za norskou biatlonovou reprezentaci. Zde několik fotek z nástupu, zahájení, sportování i vyhlášení.




















































Začátek června byl u nás ve znamení odjezdu na turistický kurz do Krkonoš. Nakonec nás odjelo do Szklarske Poręba 14 statečných. Vyjeli jsme lanovkou na Szrenicu a cestou Česko - polského přátelství jsme se vydali na hřebenový pochod na Novapackou boudu, kde jsme pak 2 noci spali. Cestou jsme se stavili u pramene Labe, abychom věděli, kde naše nejvodnatější řeka začíná.První den jsme ušli nějakých 12 kilometrů, což byla rozcvička na dny následující. Po příchodu jsme si chvilku odpočinuli a ubytovali se. Odpoledne jsme hráli “Tipni si” o Krkonoších a nejvíc se dařilo Štěpovi a Danovi. Potom jsme se kokli na první polovinu filmu “Poslední závod”, který se odehrával v Krkonoších a právě vtěch místech, kterými jsme procházeli. Druhý den nás čekal pohodový začátek asi 17ti kilometrového výšlapu. Šli jsme na Labskou boudu a pak Labským dolem skoro až do Špindlu a potom závěrečný stoupák zpět na Novopackou. Cestou jsme viděli například Pančavský vodopád, která je nejvyšší v ČR a měří 148 m. Závěrečné 2 km nás opravdu prověřily. Večer jsme dokoukali film, který sice dopadl špatně, ale alespoň jsme viděli, jak se počasí na horách může rychle změnit ze sluníčka na totální Mordor. Ve čtvrtek nás čekal výstup na naši nejvyšší horu a pak cesta lanovkou dolů. Po dvou předcházejících dnech jsme byli už dost unavení, ale protože to bylo jen 12 kilometrů šlo to zvládnout. Poslední kilometr jsme zase poznali, jak může být počasí na horách zrádné, foukal silný vítr a byla mlha. Všichni jsme nakonec ale nahoru dorazili a byli jsme spokojení, že už nemusíme dál stoupat. Kvůli větru nejela lanovka dolů, tak jsme ještě přidali 2 km na mezistanici a odtud už odjeli lanovkou do Pece pod Sněžkou, kde na nás čekal autobus. Ten nás dovezl až na Smržovku, kde jsme se setkali s rodiči.





















































































V pátek 4. 4. jsme odpoledne vyjeli směr Jablonecké Kolečko, abychom si zkusili, jak střílí biatlonisté. Bude se nám to totiž hodit na Olympiádu, ale víc nechceme prozrazovat. Po krutém :o) výšlapu do kopce jsme si prohlédli střelnici, kde byly ještě zbytky sněhu, odpočinuli si tam a vyšli ještě na běžecký stadion “o patro výš." Tam nás čekaly 2 laserové zbraně a terče. Nejprve jsme si vysvětlili, jak se zbraněmi zacházet, jak pracovat na spoušti a jak si ke střelbě lehnout. No a potom už jsme si každý mockrát vyzkoušeli, trefit se do terčů. S oporou nám to šlo celkem hladce a terče “padaly” (ve skutečnosti se rozsvítilo zelené světýlko). Dali jsme si i závod ve střelbě v klidu. Celkem těsně vyhrál Marek. Pak jsme si zkusili i střelbu po zátěži a bez opory. Kluci postavili překážkovou dráhu, ta se musela absolvovat a potom střílet. Tady se to teprve ukázalo. Vyhrála Melča před Matym a Eliškou. Nakonec jsme si vyzkoušeli ještě i střelbu ve stoje. Za odměnu jsme si rozdělali ohýnek a opekli buřty a marshmellowny a když už bylo venku zima, šli jsme dovnitř a dali si vafle s norskou marmeládou a vanilkovou polevou. Někteří měli v sobotu brzo ráno povinnosti, tak jeli kolem deváté domů a zbytek si ještě zahrál Activity a pak už šel taky spát. Holky kecali až do půlnoci, ale aspoň si to řádně užily. Ráno jsme šli na vlak a před polednem byli zpět ve Smržovce.



















































V úterý 25. 2. jsme využili ještě docela pěkných sněhových podmínek a vydali se přejet část Jizerek z Polska do Harrachova. Ráno jsme jeli vlakem ze Smržovky a vystoupili přímo před lyžařským stadionem v Polsku. Nasadili jsme si lyže a čekal nás pohodový šestikilometrový úsek po rovince a z kopce na Orle. Všichni jeli statečně a strašně rychle jsme se dostali, kam jsme potřebovali. Proto jsme se mohli občerstvit a odpočinout si na chatě v Orle. Poseděli jsme asi 40 minut a vydali se dále směrem k Harrachovu. Lehce jsme zdolali dalších 6 kilometrů a v pohodě dorazili na vlak. Počasí nám přálo, užili jsme si den venku na vzduchu, Hugo se naučil bruslit a Horvi se překonal a celou trať ujel s úsměvem. I ostatní byli moc fajn, prostě se celkově výlet vydařil. Máme tedy natrénováno na běžky v 9. třídě :o).
































Ve čtvrtek, v den pololetního vysvědčení jsme si jeli vyzkoušet závodní běžecké tratě do Jablonce na Kolečko. Hráli jsme různé hry a dělali různá cvičení a i když byly těžké podmínky, vše jsme docela zvládali. Pár pádů sice bylo, ale kdo nepadá, nelyžuje :o). Ještě jsme si stihli na lyžích zahrát házenou a byl čas jet domů. cestou jsme se stavili ještě na biatlonové střelnici. Když už jdeme za ty norské biatlonistky a biatlonisty, tak abychom taky věděli, jak to tam vypadá. Bylo fajn počasí, tak jsme si běžky celkem užili a těšíme se na výlet z Polska do Harrachova.

































Před Vánocemi jsem prodávali na náměstí před Zámečkem vše, co jsme vyrobili během listopadu a prosince. Střídali jsme se po dvojicích a prodali jsme úplně vše a tím jsme si přispěli na různé další akce, které nás ještě čekaji.





V úterý 24. 11. jsem se hned po obědě vydali do dílny k taťkovi Matěje Bystrého. Už minulý rok Matěj přinesl krásné 4 ptačí budky a mě to tak nadchlo, že jsem si začala pohrávat s myšlenkou zkusit si je vyrobit se třídou. Po hladké domluvě s Bystrými jsme tedy plni očekávání přišli do dílny. Dostali jsme bezva trička a mohli se pustit do práce. Každý dostal 4 m dlouhé prkno a plánek, podle kterého jsme měli nakreslit díly. Z každého prkna měly vzniknout 2 budky. Poté jsme si zkusili prkna samostatně rozřezat, samozřejmě pod odborným dohledem. Poté jsme budky sestavili a hřebíkovačkou stloukli dohromady. Pak vrtačkou vytvořili 2 kulaté otvory a ofrézovali okraje, aby vše bylo krásně hladké. Ve škole nás ještě čeká je natřít, aby venku něco vydrželi. Sice nás šlo jen pár, ale musím říct, že jsem byla nadšená tím, jak všichni k práci přistoupili. O tom, že nás to bavilo svědčí i výsledek, který si můžete prohlédnout na fotkách, nebo v reálu na Vánoční pohodě, kde budou budky k zakoupení. Děkuji moc manželům Bystrým i jejich zaměstnancům, kteří nám pomáhali a věnovali se nám.


































V pondělí 18. 11. jsem byli se třídou v Jablonci v kině. Viděli jsme film Red One v hlavní roli s Dwaynem Johnsonem. Byla to akční vánoční komedie o záchraně Santy, takže pohoda. Film byl s titulkama, tak jsme mohli alespoň procvičit angličtinu.











V pátek 1. 11. jsme již potřetí pořádali halloweenský den pro prvňáčky. Připravili jsme dílničku, kde si děti vyrobili veselé pavoučky. Potom se každému prvňáčkovi “narodila” příšerka, která měla třeba 6 očí, 4 uši, 2 zuby a spoustu dalších zajímavostí :o). Dále jsme naučili prvňáky jednoduchý taneček a vytvořili šest stanovišť, kde děti plnily, krátké, ale zábavné úkoly. Osmáci byli na stanovištích báječní, trpěliví a prvňáčkům přichystali bezva den, který si náležitě užili. Chtěli bychom také poděkovat za odměny pro prvňáky, které donesl Matěj.























V pátek odpoledne (25. 10.) jsme uvařili čaj, přinesli si stoleček a lavičky na Kedr a čekali, až si někdo přijde s námi pustit draka. A lidí přišlo opravdu hodně :o). Foukalo na začátku a na konci a mezitím si účastníci mohli alespoň dát ten čajík, co jsme s Barčou připravili. Každý dostal za odměnu diplom a sladkost a po příjemně strávené hodince jsme se všichni rozešli domů a mohli se těšit na víkend. Všem, co přišli pomoct, děkuji.































V pondělí 14. 10. jsme se vydali vlakem a autobusem na Bedřichov, abychom si prohlédli úpravnu vody. Chtěli jsme zjistit, co se děje s vodou, než si pustíme kohoutek a vyteče nám z toho čistá a pitná voda. Cesta z Jablonce byla dobrodružná, trochu jsme se v autobuse mačkali, ale zase nebyla šance, že bychom někam spadli :o). V úpravně nám pustili několik dokumentů o úpravně vody a poté jsme se šli podívat přímo do provozu, kde byly nádrže s různě čistou a upravenou vodou. Zjistili jsme, že úprava vody je celkem složitý proces, který jsme si potom vysvětlili ještě v hodinách chemie.

































V pátek jsme měli jedinečnou příležitost setkat se s bronzovým olympijským medailistou z Paříže Jiřím Beranem. Vyslechli jsme si velmi zajímavé vyprávění o sportovním šermu, došlo i na dotazy, kterých bylo požehnaně a že bylo o čem vyprávět. Nakonec jsme si mohli vyzkoušet šermovat, nebo si alespoň potěžkat kord. Dostali jsme kartičky s podpisem a získali spoustu fotek.





































V úterý 3. 9. jsem se sešli na náměstí TGM a šli na plácek za lučanské hřiště. Tam jsme hráli různé hry a povídali jsme si o prázdninách. Také jsme řešili, co nás v průběhu letošního školního roku čeká, jakých akcí se zúčastníme a s čím budeme jako osmáci pomáhat. Také jsme řešili, za co budeme v červnu na 25. školní olympiádě a myslím, že se máte opět na co těšit.























































Zde najdete různé aktivity z hodin i z přestávek, které se nedají zařadit :o).















