Ve čtvrtek 23. dubna jsme se v rámci dějepisu vydali autobusem přes Prahu do památníku v Lidicích. Už v hodinách jsme se učili o atentátu na Heidrycha a operaci Anthropoid a co následovalo potom. S paní průvodkyní jsme prošli novými Lidicemi až na místo, kde stála původní vesnice a místo na nás velmi zapůsobilo. Viděli jsme, kde stály jednotlivé domy, kde byl Horákův statek, kde kostel a škola a slyšeli jsme jednotlivé osudy místních obyvatel. Asi nejvíce nás dostaly osudy 82 lidických dětí. V muzeu jsme potom shlédli film a prohlédli si různé fotografie z té doby. V místní galerii jsme pak měli připravené interaktivní aktivity k tématu a bylo vidět, že jsme si toho zapamatovali docela dost.

V rámci zeměpisu a přírodopisu jsme jeli na exkurzi do Bozkovských jeskyní. Vlak nás dopravil do Jesenného a odtud jsme si vyšlápli směrem k Bozkovu. Výstup to byl výživný, takže jsme měli i tak trochu tělocvik :o). Prohlídka trvala asi 45 minut a prošli jsme přístupnou část jeskyní. Prohlédli jsme si bohatou krápníkovou výzdobu a museli zapojit svoji fantazii, když jsme v různých tvarech poznávali třeba ježibabu, Jeníčka a Mařenku, čerta  a další. Také jsme viděli zimující netopýry a vrápence, pěkně zavěšené u stropu a spinkající. Zajímavá byla také podzemní jezera, která měla tak průzračnou vodu, že se nedala odhadnout hloubka. Také jsme zažili absolutní tmu, když nám pan průvodce pod zemí zhasnul všechna světla. Na konci jsme vyplnili pracovní list a stali se z nás alespoň trochu jeskyňáři. Cesta zpět se také vydařila, klouzalo to od shora dolů a byli jsme rádi, že nás poté vzali do vlaku, jelikož bylo dost blátivo. Ale na takové věci se pak nejvíce vzpomíná. Exkurzi jsme měli zaplacenou ze školního projektu.

V prvním lednovém týdnu jsme měli zamluvenou chatu na Hraběticích v Jizerkách a měli se vydat na běžecký kurz. Ve středu se nás sice sešlo na nádraží o něco méně, ale o to více jsme si to užili. Sněhu bylo dostatek a lepší počasí jsme si nemohli přát. No možná jen o trochu menší mráz, protože ve čtvrtek ráno bylo na Bedřichově -24°C, a to je fakt kosa. 3 dny jsme výletovali v okolí Královky a Bedřichovské přehrady a večer si užívali hry na chatě a noční bobování. Viděli jsme a navštívili restauraci na Nové louce, lyžařský stadion na Bedřichově a v pátek jsme byli na obědě na Královce. Vždy dopoledne jsme vyráželi na výlety a odpoledne jsme měli hry na lyžích. Dokonce jsme hráli i házenou. 

Ve středu na konci listopadu jsme jeli do Liberce. Mysleli jsme si, že jedeme jen na bowling, ale nakonec se nám podařilo se vmáčknout mezi jiné skupiny i na laser game. Hráli jsme necelé 2 hodinky. Na začátku bowlingu padaly skoro samé žlábky, ale postupně jsme se zlepšovali. Nejvíce se dařilo Matymu a Áďovi Havlíčkovi. Zcela specificky házel Fík, který pouštěl kouli pozadu :o). Při laser game vyhrál červený team nad modrým a Babkin měl nejlepší skóre. Někteří si dali na posilněnou pizzu a někteří jen něco k pití. Užili jsme si společné odpoledne a na Smržovku se vrátili kolem 19 hodiny.

Tentokrát pozdě, ale přece jsme pořádali na Kedru Drakiádu. Jako vždy na začátku nefoukalo, ale ke konci, když už se začalo stmívat a obloha se dramaticky zbarvila do červena, foukat začalo. A začala také pořádná zima. Vhod tedy přišel tradiční čaj od Báry s Márou. Horvi nám přišel pomoct s rozdáváním diplomů a sladkostí a i v devítce jsme si na konci mohli říct, že jsme udělali něco pro naše mladší a menší spolužáky. Uvidíme, jak to bude napřesrok.

V pátek 3. 10. jsme měli připravené různé aktivity pro 1. A. Chtěli jsem totiž prvňáky připravit na to, že budou sami ve skupině s jinými dětmi, až bude Den napříč. Tak aby se nebáli. Vše proběhlo velmi hladce a prvňáci si den užili. Malovali jsme s nimi podzimní obrázky pomocí vysypávání barevného písku a pak jsme pro ně měli připravené různé úkoly na plnění ve dvojici - prvňák - deváťák. Prvňáčci si našli nové, velké kamarády a my jsme zavzpomínali, jaké to bylo před osmi lety, když jsme nastoupili do školy my.

V úterý 2. září jsme se sešli na Sportovce, abychom se nastartovali do našeho posledního školního roku. Ráno bylo zataženo, ale i přesto jsme se vydali s GPSkama do lesa, abychom našli připravené kontroly. Chodili jsme po dvojicích, vždy jsme zadali do přístroje souřadnice a šli jsme podle něj k cíli. Někomu to šlo velmi dobře. Největšími přeborníky byli Dan se Štěpánem, Terka: Matěj, Barča, Valča, … Trochu strach byl o dvojici Tomáš a Inesa, ale nakonec se to taky naučili a několik kontrol našli "o). Škoda, že nás o zbytek hry připravil déšť a museli jsme se jít usušit do třídy. Tam jsme pouštěli vajíčko na padáku, ale všem skupinám minimálně praskla při přistání skořápka. To ale až tak úplně nevadilo, hlavní bylo, že jsme si den užili a společně strávili příjemné chvíle.